Po stopách cisterciáků. Nová stezka ukáže, jak vznikala krajina kolem Žďáru 

Po srpnovém otevření krátké naučné stezky se veřejnosti představí také její delší varianta. V sobotu 5. září bude otevřena přibližně čtrnáctikilometrová Dlouhá stezka cisterciáckou krajinou s názvem Jak se rodila cisterciácká krajina?

Zájemci ji budou moci poprvé projít s historikem Regionálního muzea Miloslavem Lopaurem nebo projet na kole s Václavem Šubrtem z Turistického informačního centra.

Nová trasa ukazuje žďárskou krajinu v širších historických souvislostech. Cisterciáci ji od 13. století postupně proměňovali z řídce osídleného pohraničního hvozdu v kulturní krajinu, ve které se propojovalo hospodaření s vodou, zemědělství, řemesla, těžba surovin i duchovní život. Stopy jejich působení jsou v okolí Žďáru patrné dodnes.

„V rámci vycházek navštívíte několik archeologických lokalit, podíváte se, kde bylo Staré město, osídlení předcházející dnešnímu Žďáru, a po starých cestách projdete hospodářstvím cisterciáckého kláštera. Řada míst dnes ukrytých v lesním tichu byla ve středověku a novověku odlesněná a rušná, ať už kvůli těžbě a zpracování železných rud jako v okolí Peperku či mramoru a vápence kolem jezírka Vápenice,“ přibližuje Kateřina Těsnohlídková z Regionálního muzea.

Přibližně čtrnáctikilometrový okruh propojuje Starou radnici, řeku Sázavu, rybníky, Šlakhamr, místa spojená s těžbou železné rudy a mramoru, hospodářské dvory i nejstarší stopy zdejšího osídlení. Návštěvníci se tak dozvědí například o kolonizaci území, budování rybníků, středověkých řemeslech nebo způsobu hospodaření cisterciáckého kláštera.

Na cestu pěšky i na kole
Slavnostní otevření se uskuteční v sobotu 5. září. V 9.00 vyrazí od Staré radnice pěší skupina s historikem Regionálního muzea Miloslavem Lopaurem. V 10.00 se mohou na stejnou trasu vydat cyklisté s Václavem Šubrtem z Turistického informačního centra, sraz bude na Farských humnech. Od 14.00 do 18,00 bude na Farských humnech připraven také program S rybářem k řece s Pavlem Elblem z Regionálního muzea.

Také delší trasu doplňuje pracovní list s mapou, úkoly a křížovkou.„Při přípravě stezek jsme mysleli také na rodiny s dětmi, aby pro ně procházka byla společným objevováním. Na každém panelu proto najdou nějaký úkol, otázku nebo drobnou aktivitu, díky které se mohou do poznávání krajiny a její historie aktivně zapojit. Ke každé stezce jsme navíc připravili pracovní list, který si zájemci mohou zdarma vyzvednout v Turistickém informačním centru na Staré radnici či v Zámku nebo v Regionálním muzeu,“ říká Martina Schutová z Regionálního muzea.

Kratší stezka už slouží veřejnosti
Delší okruh navazuje na Krátkou stezku cisterciáckou krajinou – Příběhy ukryté v krajině, kterou město otevřelo veřejnosti 26. srpna. Bezbariérová trasa měří přibližně 2,5 kilometru a pěti zastaveními provádí návštěvníky bezprostředním okolím bývalého kláštera – kolem Bránského rybníka, hospodářského dvora Lyra a kamenného mostu až k Dolnímu hřbitovu. Jednotlivá zastavení přibližují hospodaření s vodou, utváření krajiny, architekturu i duchovní odkaz cisterciáků.

Také v sobotu 5. září ožijí některá zastavení krátké stezky doprovodným programem. Od 14.00 do 18.00 budou připraveny aktivity u Bránského rybníka, hospodářského dvora Lyra, kamenného mostu a Dolního hřbitova.

„Když dnes procházíme okolím bývalého kláštera, možná si ani neuvědomujeme, kolik stop po cisterciácích v krajině stále zůstává. Stezky pomáhají návštěvníkům dívat se na známá místa novýma očima a vnímat, jak úzce byly klášter a okolní krajina propojené. Cisterciáci krajinu promyšleně utvářeli, dávali jednotlivým místům smysl a řád,“ doplňuje Adéla Tlustošová z Baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Farnosti Žďár nad Sázavou II.

Součást evropského cisterciáckého dědictví
Nové stezky jsou součástí mezinárodní iniciativy Cisterscapes – Cistercian Landscapes Connecting Europe, která propojuje sedmnáct cisterciáckých krajin v pěti evropských zemích. V roce 2024 získala tato síť od Evropské komise Označení Evropské dědictví – European Heritage Label.

Žďár nad Sázavou je společně s jihočeským Vyšším Brodem a rakouským Zwettlem zapojen také do přeshraničního projektu Cisterciácké krajiny: Vyšší Brod – Zwettl – Žďár nad Sázavou. Součástí projektu je kromě nových turistických tras také vznik sítě návštěvnických center. Žďárské návštěvnické centrum bude slavnostně otevřeno 28. října v prostorách opravené Staré radnice.