Malíř prchavých okamžiků v havlíčkobrodské galerii
Havlíčkobrodská galerie hostí v současnosti výstavu Miloše Jiránka díla předního malíře českého impresionismu i počínající moderny, zájemci si ji mohou prohlédnout do 28. září.
„Z osobností českého malířství generace 90. let 19. století, tedy generace, která přináší do českého výtvarného umění první modernistické přístupy, je Miloš Jiránek autorem nejryzejším, ale zároveň nejkontroverznějším. Svými současníky příliš nepochopen jako malíř, ale vysoce uznáván jako teoretik, kritik a organizátor spolkového a kulturního života umělecké Prahy konce 19. a počátku 20. století. Jedná se o přelomovou dobu, kdy celá česká kulturní obec hledá novou uměleckou orientaci. Dobu, která razantně odmítá eklektismus starých epoch a hledá vlastní cestu k modernímu uměleckému dílu, otevřenému k evropskému dialogu, ovšem bez ztráty národní identity. Do tohoto živého proudu vstoupil mladý Miloš Jiránek coby student dvou akademických ústavů – Akademie výtvarných umění a Filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity.
Akademii po několika letech opustil ve prospěch nové malby, jejíž otevřenost nalézá na výstavách v Paříži a touží ji přivést i do provinční Prahy. Jako aktivní člen Spolku výtvarných umělců Mánes a redaktor, později šéfredaktor Volných směrů přivádí, ať už prostřednictvím svých článků nebo i realizací výstav a přednášek, zahraniční modernistické umělce do Čech. Ovlivněn teoretiky (např. Johnem Ruskinem, Juliem Meier-Graefem, ale i F. X. Šaldou) vydává ze sebe to nejryzejší, touží malířsky zachytit opticky viděné v konkrétním okamžiku. Bojuje proti akademické estetice základními výtvarnými prostředky: barvou, světlem, jistou kresbou a jasnou novou kompozicí hraničící až se strohou věcností. Z touhy po autenticitě připomíná tento přístup cestu za jiným obrazem, jiným projevem a jiným úhlem pohledu, který o mnoho let později bude zařazen do kultury a umění každodennosti. Popis vývoje jeho díla bývá často zjednodušeně popisován jako přechod od impresionismu k syntéze, k modernímu uchopení reality. Sám Jiránek se viděl jako „flaneur“ procházející se životem s očima otevřenýma, dychtivý uchopit každou neočekávanost a pod palbou vlastní sebekritiky si ji zpracovat po svém,“ popisuje kurátorka výstavy Daniela Růžičková. Miloš Jiránek zemřel na zákeřnou chorobu ve věku nedožitých 36 let.
„Naše výstava předkládá průřez Jirákovým dílem ve světle známých skutečností, avšak za využití méně známých děl, (a to včetně nedokončených prací, studií a skic) jež jsou v držení několika regionálních galerií a především rodiny Miloše Jiránka,“ uzavírá Daniela Růžičková.
