Málo vody a více znečištění. Jak vlna veder mění řeku Sázavu

Řeka Sázava má v posledních týdnech jeden z nejslabších průtoků a nejnižší hladinu v historii měření. Úzce to souvisí s extrémním suchem a vlnou veder, které postihly celou Českou republiku.

„Příčinami nízkých průtoků jsou nejen nízké úhrny srážek, ale především horké dny, které vysají všechnu vodu z půdy a toky pak vysychají,“ říká ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny na Vysočině Václav Hlaváč.
Úbytek vody přináší mnoho problémů. Má to vliv na živočichy žijící v řece i kolem ní, silně ovlivněná je kvalita vody, se suchem souvisí i úbytek vylovených ryb.
„S klesajícím průtokem se zmenšuje průtočný profil a současně se zvyšuje teplota vody, což může mít nepříznivý vliv zejména na ryby a další vodní organismy citlivé na nedostatek kyslíku a teplotní podmínky,“ vysvětluje mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl. „Nejde tedy pouze o výšku vodní hladiny. Rozhodující je především průtok, teplota vody, stav podzemních vod a aktuální meteorologická situace. Nízký průtok zároveň znamená menší schopnost toku přirozeně ředit a odvádět znečištění. Význam má také pokles hladiny podzemní vody a omezení propojení mezi povrchovou a podzemní vodou,“ doplňuje.
Snížením množství vody v řekách je silně zasažena vodní fauna. „Mnoho přítoků Sázavy vyschlo úplně, pro živočichy je to zásadní věc. Živočichové přežívají, ale v následujících letech se to může projevovat dramatičtěji, například pro korýše. Výskyt zdejší populace ryby střevle je nenávratně pryč,“ říká Václav Hlaváč.

Se suchem souvisí i úbytek vylovených ryb. „Nejsou hlášeny úhyny ryb, na Sázavě se nás to tolik nedotklo. Ale ryby v těch teplech moc nebraly, výlovy jsou nižší,“ říká hospodář Českého svazu rybářů Jiří Mokrý.
Postupů, jak zmírnit vysušování krajiny a vodních toků a bojovat proti nežádoucím vysokým teplotám je podle Hlaváče několik: „Můžeme realizovat projekty, abychom umírnili dopady: dobré hospodaření s vodou, zadržování vody ve městě a na stavbách, retenční opatření, to znamená, aby voda po dešti v krajině zůstávala a hned neodtékala. Dále revitalizace, kdy se vybetonované plochy opět vrátí do původní podoby. A ve městě výsadba zeleně, protože jinak dochází k přehřívání měst, pak je tam k nevydržení.“
Dalším z problémů souvisejících se suchem je znečišťování vodních toků. „Čistírny odpadních vod jsou tu od toho, aby vodu vyčistily co nejlépe, ale nikdy to není stoprocentní. Přečištěnou vodu pak vypouští do řek nebo výjimečně do nádrží,“ popisuje vědec Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Václav Rára. „Počítá se s tím, že v tocích je průměrný průtok, ideálně nadprůměrný, voda se naředí a vše je v pořádku. Když jsou ale průtoky v řekách extrémně nízké, odpadní voda se naředí mnohem méně. Funguje to stejně, jako když dáte stejné množství sirupu do decilitru nebo do litru vody. V jednom případě bude nápoj mnohem sladší,“ vysvětluje Václav Rára.
K vysoké koncentraci živin a odpadních látek v tocích podle Václav Ráry velmi přispívá zemědělství: „Vodu znečišťují některé splachy z polí, ať už uvolňováním hnojiv, nebo půdní erozí. To všechno má na kvalitu vody vliv.“

Samotných důsledků znečištění vody je podle něj několik. „V kontaminovaných vodách se může více projevit vodní květ, sinice ve stojatých vodách, vodní řasy a podobně. „Také ubývá kyslíku, protože když je vody méně, a navíc je znečištěná, nacházejí se v ní mikroorganismy, které znečištění rozkládají. Zároveň spotřebovávají kyslík, a pro ryby ho pak zbývá méně.“
Nepříznivá situace by se dala vyřešit několika způsoby. „V rámci zemědělství pomůže budování remízků, zmenšování polí a přechod k hospodaření s nižším využitím hnojiv. Dále jiný druh orby, nebo rovnou bezorebné obdělávání. Celkově buď snížíme přísun znečišťujících látek do toků, anebo musíme zajistit vyšší naředění. Pokud bude znečištění stále přitékat, musí být čisté vody dostatek na to, aby se látky naředily a nebyly tolik koncentrované.“

Autorka: Safiya Šato, absolventka Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského 2026