Malíři – Nevím a vím: výstava klientů Denního a týdenního stacionáře Jihlava

V prodejní galerii Bez obav v Husově ulici v Jihlavě probíhá výstava s názvem Malíři – Nevím a vím pořádaná Denním a týdenním stacionářem Jihlava. Svedla dohromady klienty, zaměstnance stacionáře, rodiče umělců i stálé zákazníky obchůdku Bez obav, kde se prodávají výrobky od lidí s mentálním postižením. Obrazy jsou k vidění do konce ledna.

V dílnách stacionáře se dělá vše od keramiky, výrobků ze dřeva a papíru, šperků, barveného a tištěného textilu až po pletení a háčkování. I když toto není první výstava, kterou stacionář ve své galerii pořádá, tak je první prodejní.
Výstavu uvádí krátká báseň od zaměstnance stacionáře, Karla Veselého složená pro malíře. Uspořádání prodejní výstavy byl jeho nápad. „Vážení a milí, věnujte nám chvíli, my děláme krmítka pro ptáčky, hotely pro broučky, hračky pro vnoučky i kočky. Nás napadly otázky – nenamalujem obrázky? Pro lásky bez lásky, pro vlásky bez sázky? Tak se na to podívejte, přísný metr na to mějte, pak se na to usmívejte.“
Na výstavě je k vidění jedenáct obrazů. Zobrazují oblíbené věci klientů jako jsou vlaky nebo značka aut BMW, ale také přírodní živly a květiny. Práce umělcům trvala několik měsíců, kdy pracovali i v rouškách za opatření proti covidu-19.
Karel Veselý, zaměstnanec stacionáře, který vedl malíře k úspěšnému výsledku o obrazech a jejich výstavě řekl: „Obrazy malovali kluci od a až do z úplně sami. Bylo to takové společné dílo, v dílně převládala výborná atmosféra, i když někdy nevěděli co malovat a jaké barvy použít – z toho název Nevím a vím. Každý obraz má vlastní historii. Nápad může být jaký chce, ale když mi s tím nepomůžou všichni kolegové nebo kluci nebudou chtít malovat, tak se to může jít klouzat. Děkuji, že se to podařilo.“

Zajímavé je, jakým způsobem byla stanovena hodnota obrazů. Ceny jsou určené samotnými malíři. Podle Karla Veselého to mohlo i někdy přerušit dobré vztahy, ale ne na dlouho: „Fungovalo to tak, že jsme se všichni sešli a jeden si vzal obraz, postavil ho a říkal – Tak já bych chtěl stovku nebo pět set. Poté zaznívaly reakce, jako jsi se zbláznil, to nikdo nekoupí, seš blbej. Pak jsme ceny korigovali. Peníze jdou přímo malířům a jen deset procent z prodeje jde dílně na barvy a rámy. Kluci si ty peníze zaslouží, jsou to jejich hlavy a jejich práce.“
V období Vánoc najdete v galerii Bez obav především dekorace, ale i drobné dárky, jejichž koupě podpoří pracovní zácvik lidí se znevýhodněním.