Každý desátý na Vysočině má diabetes. Komplikací jsou srdeční selhání
Diabetes mellitus je nejrozšířenější metabolické onemocnění u nás i ve světě, počet pacientů se navíc neustále zvyšuje. Kromě vlastního onemocnění komplikují často zdravotní stav diabetiků i další přidružená onemocnění. Každý desátý na Vysočině má diabetes.
Nejčastěji jde o kardiovaskulární onemocnění, srdeční selhání a onemocnění ledvin. Pro úspěch léčby diabetu a přidružených onemocnění je zásadní dodržování předepsané léčby a zdravého životního stylu. Studie prokázaly převratný účinek gliflozinů – moderních antidiabetik, které regulují glykémii, krevní tlak, tělesnou hmotnost i další projevy metabolického syndromu.
Podle údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) z roku 2017 žije v České republice bezmála milion pacientů s diabetem. V přepočtu na sto tisíc obyvatel bylo v Kraji Vysočina v uvedeném roce podle registru 9551 takto nemocných, na jižní Moravě 9048 a ve Zlínském kraji 9775 pacientů s DM.
Meziročně se počet nových případů v Česku navyšuje přibližně o 3 000 pacientů. Statistická predikce předpovídá pro rok 2030 nárůst počtu pacientů na 1,2 milionu. Očekávaná doba dožití u pacientů s diabetem je nižší než u celkové populace ČR, přičemž rozdíl se snižuje s věkem diabetika. U pacientů trpících diabetem již od raného věku je očekávaná doba dožití zhruba o osm let nižší než v obecné populaci. Doba dožití 50letého pacienta s diabetem je o tři roky kratší (28 vs. 31 let), doba dožití 60letého diabetika je kratší o 1 rok (21 vs. 22 let).
Diabetes může vést k řadě dalších chorob, které se souhrnně označují jako diabetické komplikace. Některá onemocnění mohou propuknout záhy, zatímco jiná se rozvinou až po mnoha letech života s cukrovkou. Téměř za polovinu úmrtí diabetiků jsou zodpovědná kardivovaskulární onemocnění. Diabetes představuje významné riziko pro rozvoj srdečního selhání. Pro zlepšení prognózy jsou zásadní důsledná léčba diabetu a omezení všech rizikových faktorů. Obecným cílem terapie diabetu je udržení vyrovnané hladiny cukru v krvi, dosažení stavu bez hypoglykémie, udržení přiměřené hmotnosti, krevního tlaku a hladiny lipidů. Naplněním těchto cílů směřuje léčba diabetu z dlouhodobého hlediska ke snížení mortality (úmrtnosti), morbidity (nemocnosti) a zlepšení kvality života. „U pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem, zejména s rizikem rozvoje srdeční nedostatečnosti, by měly být před ostatními skupinami antidiabetik upřednostněny glifloziny, perorální antidiabetika s převratným mechanismem účinku charakteristickým vylučováním glukózy močí. Vedle glykémie snižují glifloziny i krevní tlak a hmotnost pacienta,“ popisuje účinek moderních antidiabetických léků Milan Kvapil, prezident Diabetické asociace České republiky, přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Pozitivní účinky gliflozinů nejen na kompenzaci diabetu, ale i na snížení rizika s diabetem souvisejících kardiovaskulárních komplikací, prokázaly klinické studie, jejichž výsledky byly zveřejněny v prestižních odborných časopisech. Poslední studie s názvem DECLARE byla publikována v listopadu 2018 s dapagliflozinem. Do studií bylo zařazeno 34 322 pacientů s diabetem druhého typu. Výsledky ukázaly, že došlo k významnému snížení počtu hospitalizací diabetiků z důvodu srdečního selhání (o 31 %), ke snížení kombinovaného rizika jakéhokoli úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání (o 23 %), ke snížení závažných kardiovaskulárních příhod (o 11 %) a ke snížení onemocnění ledvin (o 45 %). „Výsledky v poslední době jasně prokázaly, že již delší dobu užívaná skupina antidiabetik – glifloziny – dovede nejen účinně snížit glykemii, snížit tělesnou hmotnost i krevní tlak, ale také zastavit úbytek funkce ledvin. Po třiceti letech přišel tedy nový lék, který může snížit počet nemocných léčených hemodialýzou o desítky procent,“ doplňuje Milan Kvapil.
