Jubilejní Ji.hlava vyhlásila vítězné filmy

Třicátý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních Ji.hlava zná vítězné filmy! Nejlepšími českými filmy jsou Zářit režiséra Martina Páva a také Land of Fire filmaře Nikoly Klingera. Cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesl Mohabat amerického dokumentaristy Jamese Longleyho.

Ocenění za nejlepší debut získal snímek Po zkoušce německého režiséra Philippa Fröhlicha. Cenu publika si z Ji.hlavy odnesl Aleš Pojar za filmový portrét básníka a houbaře Petra Hrušky s názvem Vteřina houby. Cenou za přínos světové kinematografii letos Ji.hlava ocenila americko-vietnamskou filmařku a teoretičku Trinh T. Minh-ha a českou dokumentaristku Helenu Třeštíkovou. Ji.hlava Online proběhne 1.–22. listopadu, poprvé potrvá tři týdny.

V neděli 1 .istopadu večer startuje Ji.hlava Online a potrvá poprvé tři týdny. Od 1. do 22. listopadu nabídne bezmála 140 filmů z programu letošního fyzického ročníku, včetně většiny vítězných filmů.
„Už teď je zřejmé, ze letošní třicátá Ji.hlava přivítala nejvíc diváků ve své historii. Ale ještě důležitější než čísla, je obrovské množství skvělých filmů, intenzivní diskuse a hosté, kteří s námi všemi sdílejí svou jedinečnou zkušenost. Ji.hlava ukázala, jak podstatný pro stabilní společnost je nezávislý film a jak bohatý je současný český dokument. Proto je důležité, abychom stáli za nezávislostí a stabilitou médií veřejné služby, a také institucí, které vytvářejí podmínky pro české filmařky a filmaře. Ocenění hned dvou českých dokumentárních filmů v sekci Česká radost je důkazem síly domácí filmové tvorby,“ říká ředitel MFDF Ji.hlava Marek Hovorka.

Cena za přínos světové kinematografii
Cenu za přínos světové kinematografii letos na MFDF Ji.hlava převzaly hned dvě výrazné filmařky: americko-vietnamská filmařka a teoretička Trinh T. Minh-ha a česká dokumentaristka a pedagožka FAMU Helena Třeštíková. „Americko-vietnamská režisérka Trinh T. Minh-ha patří k předním osobnostem světového dokumentárního filmu. Svým radikálním gestem změnila podobu etnografického filmu, kdy se řídila tím, ze ‚nechce mluvit o, jen mluvit poblíž‘, a do tvorby svých filmu zapojovala jejich samotné protagonisty,“ říká Marek Hovorka.

„Je symbolické, že režisérka Helena Třeštíková přebrala Cenu za přínos světové kinematografii v roce, kdy festival slaví třicet let své existence. Helena Třeštíková navštívila už první festivalový ročník a od té doby je naší podporovatelkou. My naopak obdivujeme její filmovou tvorbu, trpělivost a víru v časosběrný dokumentární film, který nám dává porozumět nejen naší minulosti,“ říká Marek Hovorka.

Opus Bonum
Sekce Opus Bonum, která reprezentuje přehlídku současného světového dokumentu, letos uvedla 16 snímků. Z nich vybrala pětičlenná porota snímek Mohabat amerického dokumentaristy Jamese Longleyho a udělila mu hlavní cenu. „Vítězný snímek, který vznikl na základě pečlivého výzkumu a vyniká vytříbeným zpracováním, vrhá nové světlo na život na afghánském venkově pod vládou Tálibánu. Činí tak prostřednictvím příběhu dvanáctiletého Mohabata, který truchlí po svém otci, jenž zahynul při útoku amerického dronu. Film trpělivě sleduje chlapcovy interakce se dvěma staršími bratry i každodenní chod a rytmus života ve vesnické škole; vytváří tak komplexní a empatický portrét jednotlivce, rodiny i celé komunity, přičemž se zcela oprošťuje od zažitých klišé,“ zdůvodnila porota, ve které zasedla španělská producentka, mentorka a filmová badatelka Marta Andreu, nizozemská profesorka filmové a mediální kultury Patricia Pisters, slovenská dokumentární režisérka Sára Prokopová, britský profesor filozofie, umění a filmu Murray Smith a český filmový a divadelní tvůrce Petr Zelenka. Vítězný snímek obdrží finanční odměnu 10.000 USD.

Porota udělila také zvláštní uznání. Ocenila snímek Písně uvnitř nás tchajwanského dokumentaristy Elvise A-Liang Lua. „S využitím velmi prostých prostředků a díky silné přítomnosti svých protagonistů tento film zhmotňuje obtížnost nekonformity – zejména v situaci, kdy jsou genderové normy určovány jak pravidly původních obyvatel, tak křesťanskými zásadami. Díky vizuálně podmanivým, něžným a hluboce empatickým kontrastům mezi extrovertní podívanou a introvertní temnotou získává zvláštní uznání v sekci Opus Bonum snímek Písně uvnitř nás,“ uvedla porota.

V rámci Opus Bonum udělila letos porota také ocenění nejlepšímu filmu z regionu střední a východní Evropy. Získal ji snímek Posvátné písně Nony Giunashvili.„Náš vítězný snímek, prostoupený obrazovou inteligencí a bystrým pozorovacím talentem, vytváří vznešený a překvapivý portrét komunity i umělecké praxe, které se nacházejí na pomezí tradice a modernity. Díky propojení vrstevnatých, působivých vokálních harmonií a dynamických tanečních rytmů súfijských duchovních písní – v podání žen z komunity Kistů v Gruzii – s pečlivě zachycenými, výmluvnými okamžiky jejich každodenního života, získává cenu Opus Bonum za nejlepší středo- či východoevropský film snímek Posvátné písně režisérky Nony Giunashvili,“ zdůvodnila porota.

Cenu za nejlepší film z visegrádského regionu získal snímek Expozice láskou českého režiséra Filipa Remundy. „V této kategorii jsme vybrali snímek, který je zábavným portrétem – a to z pohledu samotného autora filmu. Jeho hrdinou je geniální, avšak naprosto egocentrický otec, fotograf aktů Vlastimil Kula. Proces střihu se pro autora stává osobní terapií a výsledkem je vtipný, odvážný a provokativní portrét muže, který selhal v roli otce; film však nakonec vede k tolik potřebnému usmíření a určité míře odpuštění,“ uvedla porota. Nejlepší snímek ze zemí V4 obdrží 3.000 EUR (ve spolupráci s Mezinárodním visegrádským fondem).

Cenu za originální přístup si odnesla kostarická, chilská a irácká filmařka Ishtar Yasin Gutiérrez za snímek Tam je život. „Co kdyby měl pohyblivý obraz schopnost být živý, nepředvídatelný, syrový, svobodný? Co kdyby byl film jako řeka či sopka – v neustálém pohybu, valící před sebou vše, co jí přijde do cesty? Snímek, který jsme v této kategorii vybrali, vyrůstá ze zážitku, jenž se postupně rozvíjí, otevírá při každém setkání a objímá přízraky přítomnosti i minulosti… Je to film v procesu vzniku – pronásledovaný duchy a sám přízračný –, který nám připomíná, že život i tvorba obnášejí také schopnost ztratit se; což je možná jediná záruka toho, že najdeme cestu zpět,“ uvedla porota.

Cenu za nejlepší střih získal střihač Yi-ling Huang za snímek filmu Písně uvnitř nás tchajwanského dokumentaristy Elvise A-Liang Lua. „Tento film inteligentním a jemným způsobem předává značnou část svého významu prostřednictvím sugestivního střihu, který podněcuje divákovu představivost a ponechává prostor pro empatické porozumění postavám,“ napsala porota.     

Ocenění za nejlepší kameru získal snímek Vzorné dívky polské režisérky Anii Winiarské. „Filmování života spočívá v přítomnosti. Kamera si musí najít své místo: správnou vzdálenost, z níž se lze dotýkat a být na oplátku dotýkán. V tomto snímku autorův pohled odhaluje takovou blízkost a intimitu, že se zranitelnost druhých stává naší vlastní… námi vybraný film vytváří sdílený, empatický prostor, v němž nelze zůstat lhostejným k životům druhých,“ uvedla porota.

Cenu za nejlepší zvukový design vyhrála kolumbijská střihačka Diana Martínez za film 19. podlaží režisérky Patricie Ayala Ruiz. „Námi vybraný snímek zkoumá hranice mezi odstupem a intimitou, veřejným prostorem a soukromými světy lidí žijících ve městě Bogota. Prostřednictvím sebereflexivního přístupu a audiovizuálního kontrapunktu vytváří film dialog mezi politickou realitou a vnitřním světem, který se vyrovnává se ztrátou blízkých. Snímek, jenž shrnuje tři roky pozorování, vrství časosběrné záběry pořízené z okna v 19. patře, městské zvukové krajiny a hlasy členů rodiny – ty sice slyšíme, ale nikdy je nevidíme. Právě tato akustická přítomnost paměti a absence proměňuje filmový materiál v hluboce vrstevnatý deníkový esej,“ zhodnotila porota.

Cenu studentské poroty v sekci Opus Bonum získal snímek Protože měsíc francouzsko-americký filmaře Érica Baudelaira. „Porota oceňuje film, který v době vizuálního smogu, dezinformací a neustálého přestimulování hledá místo ve slepém bodě současných trendů a vymožeností. Režisér předal kameru i tvůrčí svobodu těm, kteří svět kolem nás vnímají skrze hmat, zvuky a vnitřní intuici. Ukazuje nám tak alternativu bez algoritmů, založenou na vzájemném porozumění, respektu a hledání společného,“ uvedla porota složená z vysokoškolských studentů a studentek ve složení Daniel Dvořák, Marie Kavinová, Ondřej Pavelka, Valentina Šimková a Filip Slezák.

Česká radost
Česká radost letos čítala 27 soutěžních dokumentů. Porota udělila hlavní cenu hned dvěma z nich. Ocenění za nejlepší český dokument získal Martin Páv za film Zářit a Nikola Klinger za snímek Land of Fire. „Letošní soutěž českých dokumentů čítala rekordních dvacet sedm snímků, od krátkých studentských, po celovečerní díla hvězdných autorů. Kolekce odrážela rozmanitost tvůrčích přístupů, formátů i témat a neutuchající energii tuzemské dokumentární tvorby. Porota se rozhodla neudělit zvláštní uznání, ale vyzdvihnout dva filmy, jejichž autoři – každý zcela svébytně – inspirativně vykračují z lokálních, českých rozměrů a v promyšleném režijním gestu zkoumají možnosti osobní svobody pod rostoucími tlaky na vzdálených místech planety. Cenu pro nejlepší film získávají ex aequo Land of Fire a Zářit,“ uvedla porota ve složení: filmová historička, pedagožka a novinářka Jindřiška Bláhová, slovenská kameramanka Eva Gabrižová a režisér a producent Vitaly Mansky.

Cenu za nejlepší střih získal střihač Sebastian Kučkovský za snímek Jediná vteřina režiséra Víta Klusáka. „Tento mistrný střih propojuje dokumentární záběry a inscenované scény do soudržného vyprávění, dodává mu působivý emocionální rytmus a proměňuje jej ve strhující filmový zážitek. Bez něj by film neměl tak silný dopad,“ uvedla porota.

Cenu za nejlepší zvukový design získali Jakub Jurásek a Marek Buranovský za snímek Zóny nikoho režisérek Viery Čákanyové, Barbory Sliepkové a Lucii Kašové. „Vyzdvihujeme promyšlenou práci se zvukovou složkou filmu a její roli při rozvíjení vyprávění. Zvukový design nás oslovil zejména v momentech, kdy nám umožnil hlouběji se ponořit do tématu a soustředit se na samotný obsah. Zároveň přinesl filmu další rozměr prostřednictvím experimentálního přístupu a bohaté zvukové skladby. Oceňujeme citlivou práci s napětím a rytmem, které podporovaly dynamiku vyprávění a vytvářely prostor pro emocionální propojení diváka s filmem,“ ocenila porota.

Ocenění za nejlepší kameru získal kameraman Matěj Piňos za snímek Hasit ohněm režisérky Markéty Ekrt Válkové. „Ocenili jsme originální přístup k výtvarnému ztvárnění obrazu v rámci klasičtější formy dokumentárního vyprávění. Zvláště vyzdvihujeme promyšlenou vizuální konzistentnost při zobrazování jednotlivých protagonistů, která funguje jako samostatný prostředek imaginace. Kameraman dokázal závažnost tématu zprostředkovat divákovi hravou a poutavou vizuální formou, čímž výrazně přispěl k výjimečné umělecké úrovni filmu,“ oznámila porota.

Cenu za originální přístup získala režisérka Karolína Hovězáková za snímek Love video letter. „Tento výjimečný studentský počin nás přesvědčil svou autentičností a lehkostí, s jakou narušuje konvence o tom, o čem může dokumentární film vyprávět. Byl pro nás osvěžujícím snímkem na pomezí amatérského záznamu a důležité výpovědi mladé generace. Autorčina přítomnost ve filmu ještě více posílila pocit pozitivní odvázanosti. Těšíme se na další filmy, které budou pracovat s podobnou svobodou vyprávění, protože v této formě vidíme prostor pro nové a osobní pohledy na současný svět,“ ocenila film porota.

Cenu studentské poroty si z třicáté Ji.hlavy odvezl Georgij Mežujev za film Můj táta z ostrova Rusko. „Film, který odvážně poukazuje na politické tabu si získal přízeň studentské poroty z důvodů intimity, upřímnosti a autenticity. I za krátký čas dokázal diváka upoutat a vtáhnout do znepokojující skutečnosti. Za ztížených podmínek způsobených geopolitickou situací autor využívá virtuálního kontaktu se svým otcem,“ uvedla porota složená ze středoškoláků a středoškolaček. Letos ji tvoří Viktorie Klímová, Kryštof Kopecký, Nela Krutišová, Eliška Kubátová a Jana Uřičářová.

Nově udílenou cenu za nejlepší krátký film sekce Česká radost získala ukrajinská režisérka Dariia Kovalchuk za snímek Donbas na dosah. „Co si odnést z domova, který přestává existovat? Jak si pamatovat osobní místo, které se mění ve statistiku v hrůzném konfliktu? Návrat jako cesta vpřed. Putování po místech i vzpomínkách, jež téměř taktilně zprostředkovává, co se druhému přibližuje jen těžko – trauma ztráty způsobené válkou a sílu paměti nenechat si vzít to, co je podstatné,“ uvedla porota.

První světla
Sekce První světla, která uvádí filmové debuty, nabídla 13 snímků. V sekci získal hlavní cenu snímek Po zkoušce německého režiséra Philippa Fröhlicha. „V duchu absurdního divadla přináší tento snímek působivé a zároveň tajemné filmové zkoumání současné Afriky. S vtipem a jemnou dravostí oslavuje performanci i podobenství. Fantaskní síla obrazů, které v sobě zahrnují fikci, otevírá prostor pro diskurz o Burundi – zemi, jež prochází neustálou proměnou,“ ocenila porota, ve které zasedla italská výzkumnice Anja Boato, italská filmová kritička, dramaturgyně a kurátorka Daniela Persico a americká filmařka a básnířka Lynne Sachs. Vítězný snímek obdrží finanční odměnu 5.000 USD.

Zvláštní uznání v sekci získal snímek Mobembo, který režíroval konžský režisér Eli Maene. „Cesta umělce, který je zároveň pastorem, a tanečníka ulicemi Kinshasy nabízí působivý pohled na výzvy i každodenní krásu konžské společnosti. Sledujeme záběry znečištění a chudoby, zároveň však vnímáme přirozenou sílu tamní komunity. Film, který kombinuje prvky fikce a dokumentu, přivádí diváky do Kinshasy prostřednictvím dvou charismatických a bezprostředních postav,“ ocenila porota.

Cenu za nejlepší kameru získal švýcarsko-francouzský snímek Saudades Eternas režisérky Emmy Boccanfuso. „V tomto filmu kamera sleduje skupinu postav, jejichž podmanivá přítomnost naplňuje celé plátno. Jejich síla a smysl pro humor proměňují dokument o městě poznamenaném extrémním násilím v působivý portrét jedné výjimečné rodiny. Kamera zachycuje jejich podstatu prostřednictvím vizuálního stylu, který dává vyniknout jak jejich kráse, tak jejich spontánnosti. Objevujeme zde pozoruhodně zdatnou režisérku s kamerou v ruce. Cenu za nejlepší kameru udělujeme Emmě Boccanfuso za film Saudades Eternas,“ uvedla porota.

Cenu za nejlepší zvukový design získal snímek Hlasy z Neptunu tvůrčí dvojice Leinad Pájaro De la Hoz a Manuel Escorihuela. „Jedná se o film, v němž obraz doplňuje explozivní sílu zvuku, která vystupuje do popředí jako ústřední narativní a emocionální hybatel. Výpovědi pamětníků se zde prolínají se záběry prázdných krajin a společně vyvolávají hluboký pocit ztráty. Film nás přivádí ke zvýšené vnímavosti vůči zvukům, čímž v nás prohlubuje vědomí absence a touhy. Cenu za nejlepší zvukový design získává Leinad Pájaro De la Hoz za film Hlasy z Neptunu,“ uvedla porota.

Ocenění za originální přístup si odnesl korejský film Erotické květy ve snu režisérky Jihyeon Oh. „Když nás sledování filmu přenese do jiného vesmíru, víme, že jsme narazili na nový způsob uvažování o alchymii kinematografie. Tento snímek nám přináší pozoruhodné uvědomění našich tužeb – ať už jde o touhy nízké, či estetické. Nabízí inteligentní, zralé a originální zpracování zásadního tématu, přičemž využívá silné metafory a nápaditý střih,“ zdůvodnila porota.

Cenu Mezinárodní federace filmových kritiků FIPRESCI, kteří sestavili svou porotu zaměřenou na První světla, získal snímek Mobembo konžského režiséra Eli Maene. „V kontextu globalizované sekce debutů První světla na nás vítězný film zapůsobil svou autenticitou. Jedná se o upřímný portrét nemilosrdné metropole, která ale zároveň poskytuje prostor pro duchovní spojení, uměleckou tvorbu a existenciální reflexi. Autor odvážně vykreslil své bezprostřední okolí jako místo zatracení, ale jeho velkorysý pohled nás zároveň přesvědčuje, že spása je dosažitelná. Za křehkou a přesnou rovnováhu putuje vůbec první cena FIPRESCI na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě filmu Mobembo od Eliho Maeneho z Konga,“ uvedla porota, ve které zasedličeská scenáristka a spisovatelka Tereza Brdečková, nizozemský filmový kritik Hugo Emmerzael a kanadský kulturní publicista a filmový dramaturg Marc Glassman.

Fascinace
Sekce Fascinace uvedla 26 snímků. Cenu za nejzajímavější světový experimentální dokument získala slovenská režisérka Dominika Kováčová za snímek Nepolapitelný dnešek. „Za svou jemnou schopnost přenést diváka z těsného fyzického prostoru, v němž je uvězněna starší žena, do nespoutané změti jejího vnitřního světa, a také za působivou práci se světlem i mistrnou kameru,“ ocenila nejlepší světový experimentární snímek tříčlenná porota soutěžních sekcí Fascinace a Fascinace: Exprmntl.cz ve složení: francouzská výzkumnice a kurátorka umění Rasha Salti, německý kurátor Christoph Terhechte a německá umělkyně Johanna Terhechte.

Porota udělila i zvláštní uznání filmu Doklad totožnosti a tranzitu č. 4, jehož autorkou je kubánská režisérka Rocío Salima. „Za obratnou práci s tichem a výpověďmi i za přechod od anonymních tváří v davu k osobnímu příběhu matky a dcery na cestě migrace se porota rozhodla udělit zvláštní uznání filmu Doklad totožnosti a tranzitu č. 4 režisérky Rocío Salimy,“ uvedla porota.

Fascinace: Exprmntl.cz
Sekce Fascinace: Exprmntl.cz, která představuje to nejlepší z českého experimentálního filmu, uvedla 14 snímků. Tím nejlepším z českého experimentu je snímek Na vrcholcích všech bukových hor Kláry Trskové a Anežky Horové.           „Za politickou odvahu připomenout jednu z mnoha temných kapitol našich novodobých dějin, za význam poukazování na etnické čistky v kontextu dnešních složitých a bolestných historických okamžiků a za kultivované i působivé filmové zpracování,“ uvedla porota.

Svědectví
Sekce Svědectví uvedla 15 filmů. Hlavní cenu v soutěži získal snímek Barbara navždy americké režisérky Brydie O’Connor. „Autorsky přesvědčivá filmová studie, která prolamuje hned několik tabu zároveň. Lesbickou a ženskou emancipaci, stáří a smrtelnou nemoc. Výjimečně empatický snímek pracuje s experimentálním filmovým materiálem, natočeným protagonistkou v rozmezí pěti dekád neméně tvůrčím způsobem,“ uvedla porota ve složení publicistka a moderátorka Linda Bartošová, vizuální antropolog a teoretik dokumentárního filmu Tomáš Hirt a aktivistka a ochránkyně lidských práv Anna Šabatová.

Zvláštní uznání pro nejlepší film o politice získal snímek 771 dní afghánské režisérky Zainab Entezar. „Režisérka je zároveň aktérkou statečného boje za ženská práva v nastupujícím autoritářském režimu. Subtilní motiv proměny oblékání zde vystupuje jako zpráva o sílícím útlaku,“ ocenila film porota.            

Zvláštní uznání pro nejlepší film o poznání získala belgická režisérka Sien Versteyhe za svůj snímek Sezení. „Minimalistický dokument odhalující prožívání přeživší sexuálního násilí. Civilním, ale o to působivějším způsobem rekonstruuje prožívání traumatu, které protagonistka zpracovává skrze terapii,“ uvedla porota.

Zvláštní uznání pro nejlepší film o přírodě získala režisérka Markéta Ekrt Válková za snímek Hasit ohněm. „Složité ekologické téma film přibližuje srozumitelným a vtipným způsobem a ukazuje, že i požár může pokropit přírodu živou vodou. Přímočarou formou znázorňuje, že i něco, co se jeví jako katastrofa, může být důležitým momentem na cestě k ozdravení,“ zhodnotila porota.

Cena publika
Cenu publika získal režisér Aleš Pojar za snímek Vteřina Houby. Filmový portét básníka a houbaře Petra Hrušky vybralo ji.hlavské publikum hlasováním.

Krátká radost
Vítězným krátkým snímkem je jak se vymanit. režiséra Josepha Vitaliho. Observační portrét otevírá intimní pohled na realitu nejen filipínských pracovníků a pracovnic v obchodu a službách a tematizuje otázku pracovních podmínek a práva na odpočinek. Snímek vybrali diváci a divačky online hlasováním na portálu DAFilms.

Cena za nejlepší dokumentární knihu
Nejlepší dokumentární knihou je kniha Domů? Příběhy bývalých vězeňkyň Kamily Hladké. „Kniha zachycuje autentické osudy pěti žen – bývalých vězeňkyň. Jedná se o výpovědi, monology žen, které mají nálepku vězeňkyně, ale mají stále své sny i zranitelnost a touží po lásce, která jim většinou v dětství chyběla. Ženy pochází z dysfunkčních rodin, často z prostředí domácího násilí. Výpovědi mapují cestu k závislostem, kriminalitě, ale i komplikovaný pokus o návrat do běžné společnosti. Jsou to silné a emotivní příběhy, do kterých autorka nezasahuje, nesoudí je. Kamila Hladká se představuje jako výborná autorka uměleckého dokumentu. Kniha je doplněna předmluvou Jiřího Gajdoše, experta na prevenci kriminality a doslovem autorky, která se zamýšlí nad nutností nabízet druhou šanci bez předsudků. Kniha je bohatě doprovázena dokumentárními fotografiemi Karly Zoufalé,“ uvedla porota ve složení: dokumentární režisérka Hana Nováková, knižní influencerka Klára Nováková, publicistka a provozovatelka knihkupectví Libuše Kubová, novinář a šéfredaktor ČRo Plus Josef Pazderka a historik Jakub Rákosník. Publikaci vydalo nakladatelství Dcera Sestry a autorka spolu s oceněním získala také třicet tisíc korun od knihkupectví Kosmas, který je partnerem Ceny za nejlepší dokumentární knihu.

Cena Respektu
Cenu Respektu získala reportáž Barbory Maxové Ty, které přežily, kterou natočila pro Českou televizi. Cenu převzala společně s kameramany Liborem Ungermannem a Vojtěchem Hönigem, který přijel až z Ukrajiny. Ocenění vyhlásil zástupce šéfredaktora Respektu Ondřej Kundra. „Barbora Maxová soustavně referuje o ruské agresi na Ukrajině přímo z místa. Díky ní mají Češi a Češky informace o ruských válečných zločinech a nemůžou tak být k tomu, co se v napadené zemi děje, lhostejní. Dokument Ty, které přežily překračuje běžnou reportérskou práci autorky. Pojednává o pětici žen, které Maxové popsaly brutální mučení, sexuální násilí a otřesné podmínky v ruských věznicích. Jejich svědectví je o to důležitější, že zaznívá v době, kdy jedinou válečnou strategií Moskvy, jíž se na frontě nedaří, je masově páchat další válečné zločiny, aby donutila ukrajinskou společnost propadnout se do chaosu a zvýšila tlak na ukrajinskou vládu uzavřít pro ní nevýhodnou dohodu s Ruskem. Co by přinesla Ukrajině a časem nám všem, právě o tom je dokument Ty, které přežily. Není jen svědectvím toho, co se stalo, ale co se znovu může v ještě větší míře opakovat,“ zdůvodnila redakce Respektu výběr vítězné reportáže.            

Benefiční aukce Ji.hlavy nabídne díla Františka Skály či Krištofa Kintery
U příležitosti třicátého výročí připravila Ji.hlava ve spolupráci s aukčním portálem Aukro benefiční aukci uměleckých děl. Nabídne výběr z tvorby výrazných umělců a umělkyň spojených s ji.hlavským festivalem, mezi nimiž jsou například fotograf Bohdan Holomíček, výtvarník František Skála, malířka a ilustrátorka Alžběta Skálová, malíř a intermediální umělec Jiří David, výtvarník a sochař Krištof Kintera nebo umělkyně Adéla Babanová. Výtěžek z prodeje podpoří další činnost festivalu. V aukci budou díla od jedné koruny. Aukce je možné se zúčastnit zde.

Vítězné snímky, které bude možné vidět v rámci Ji.hlavy Online

James Longley, Mohabat

Nona Giunashvili, Posvátné písně

Filip Remunda, Expozice láskou

Ania Winiarska, Vzorné dívky

Ishtar Yasin Gutiérrez, Tam je život

Martin Páv, Zářit

Nikola Klinger, Land of Fire

Karolína Hovězáková, Love video letter

Jakub Jurásek, Marek Buranovský, Zóny nikoho

Georgij Mežujev, Můj táta z ostrova Rusko

Philipp Fröhlich, Po zkoušce

Eli Maene, Mobembo

Emma Boccanfuso, Saudades Eternas

Jihyeon Oh, Erotické květy ve snu

Klára Trsková, Anežka Horová, Na vrcholcích všech bukových hor

Zainab Entezar, 771 dní

Sien Versteyhe, Sezení

Aleš Pojar, Vteřina houby

Joseph Vitali, jak se vymanit.

Industry ocenění
V rámci Industry Days bylo na MFDF Ji.hlava předáno třináct cen v rámci industry programu nejnadějnějším projektům, které se zúčastnily Ji.hlava New Visions Forum 2025. Na fóru bylo celkem představeno 29 projektů z Evropy, Spojených států a východní a jihovýchodní Asie. Zastoupeny byly projekty ve fázi vývoje, výroby i postprodukce. Oceněné projekty získaly řadu finančních i nefinančních cen, které festival Ji.hlava uděluje ve spolupráci se svými partnery. Podívejte se na seznam všech oceněných projektů.

Členy industry poroty byli Katrine Kiilgaard, výkonná ředitelka festivalu CPH (Dánsko), Anda Ionescu, spolumajitelka produkční společnosti Tangaj Production (Rumunsko), a Robert Y. Chang, koproducent pořadu American Documentary | POV (USA).

Festival také udělil cenu APA World Excellence Award 2026 významné dánské producentce Signe Byrge Sørensen. Ocenění je uznáním jejího mimořádného přínosu mezinárodní filmové produkci a jejích pozoruhodných úspěchů ve světové kinematografii.

Cena Ji.hlava New Visions Award 2026 pro nejnadějnější evropský projekt, udělovaná ve spolupráci se společnostmi UPP (nefinanční plnění v podobě vizuální postprodukce v odhadované hodnotě 15 000 eur) a Soundaquare (zvukový mix a finální zvukový master v odhadované hodnotě 5 000 eur).

Vítězem se stal projekt 6TM.

• Režie: Karim Akalay
• Producent: Walid Bekhti
• Země: Belgie

Vyjádření poroty

„Projekt 6TM nabízí svěží vizi evropské kinematografie díky nápaditému propojení magického realismu, humoru a společenské relevance. Vychází z prožitých zkušeností a vzniká na základě spolupráce s komunitou. Zpochybňuje zažité způsoby zobrazování a otevírá nové možnosti v tom, kdo může vyprávět příběhy, čí hlasy jsou slyšet a kdo se může na plátně poznat. Věříme, že tento přístup má mimořádný potenciál pro nastupující generaci diváků i filmařů a ukazuje, jak se kino může stát otevřenějším a více založeným na spoluúčasti.“

Cena Ji.hlava New Visions Award 2026 pro nejnadějnější americký projekt, udělovaná ve spolupráci s festivalem AmDocs, zahrnuje finanční odměnu ve výši 7 000 amerických dolarů.

Vítězem se stal projekt Searching for SmarterChild.

• Režie: Lindsey Sitz, Zan Gillies
• Producentka: Erin Williams-Weir
• Země: Spojené státy, Kanada

Vyjádření poroty

„Projekt Searching for SmarterChild nás vrací do počátků internetu a konfrontuje nás s jednou z nejpalčivějších otázek současnosti: co náš vztah k umělé inteligenci vypovídá o nás samotných? Filmaři se vracejí ke svým dětským rozhovorům s jedním z prvních chatbotů a nabízejí tak nový pohled na dnešní fascinaci umělou inteligencí. Vybízejí nás k zamyšlení nejen nad technologiemi, které vytváříme, ale také nad tím, jak se chováme k nim i jeden k druhému. Porota chce ocenit potenciál projektu oslovit publikum originálním, zábavným a podnětným zpracováním tématu, které zásadně ovlivní naši společnou budoucnost.“

Kompletní přehled cen Ji.hlava New Visions Forum Awards 2026 najdete zde.

Ji.hlava Online proběhne 1. až 22.listopadu.
Více informací na ji-hlava.cz a inspiracniforum.cz.
Sledujte více na Facebooku a Instagramu.