Jihlavsko i Kraj Vysočina mají velmi dobrou úroveň vzdělávání, ukázala to data z Indexu prosperity regionů

Jihlavsko si podle Indexu prosperity regionů v rámci České republiky stojí velmi dobře: umístilo se na 29. místě z 206. Celý Kraj Vysočina má podle něj nejlepší úroveň vzdělávání v porovnání s ostatními kraji.

Index prosperity regionů porovnává 206 českých mikroregionů (205 obcí s rozšířenou působností plus Praha) a hodnotí v nich 37 ukazatelů kvality života, například demografické hodnoty, občanskou vybavenost, dostupnost vzdělání nebo ekonomiku.
Jihlavsko vyniká především v demografických ukazatelích – migračním saldu (18 na 1 000 obyvatel, 11. nejlepší výsledek v Česku), vysoké naději dožití (79 let, 28. nejlepší výsledek z 206) nebo v počtu vysokoškoláků (11 % a 64. místo). Je zde i dobře dostupná zdravotní péče, na 100 000 obyvatel tu připadá 67 praktických lékařů (24. místo) a 49 stomatologů (57. místo). Mikroregion si stojí dobře i v oblasti vzdělávání: ve vzdělávací úspěšnosti (35. místo) nebo počtu zameškaných hodin žáka na základní škole (44. místo, 76 hodin).

Vysočina má druhý nejnižší podíl obyvatel bez vzdělání, je tu největší počet tříd ve školkách mezi kraji a druhý největší počet základních škol. V ukazateli vzdělávací úspěšnosti obsadil Kraj Vysočina třretí místo ze 14. Dobře si vede i z pohledu ekonomiky – je zde nejmenší podíl lidí v exekuci, čtvrté nejvyšší příjmy obcí a pátá nejnižší nezaměstnanost (2,76 %) mezi kraji. V celkovém porovnání mezi jednotlivými kraji ČR se Kraj Vysočina umístil na třetím místě a Nové Město na Moravě z Indexu prosperity regionů vyšlo jako třetí nejlepší místo pro život v ČR.

Méně silnic a zastávek
Kraj Vysočina si vede dobře ve všech ukazatelích kromě občanské vybavenosti, kde skončila na 12. místě: například kvůli třetímu nejnižšímu počtu obchodů s potravinami, druhému nejnižšímu počtu zastávek veřejné dopravy nebo čtvrté nejnižší hustotě silnic. Největší slabinou mikroregionu Jihlava je rovněž podíl silnic (199. místo z 206) a množství financí na žáka základní školy (171. místo). Jakkoliv ovšem index v některých pilířích vykazuje horší hodnoty, neznamená to, že by se lidem v mikroregionu žilo špatně.

„Jihlava nyní staví hned několik strategických investic, které mají velmi dobrý potenciál posunout Jihlavu na vyšší úroveň a zřetelně zlepšit kvalitu života místních obyvatel. Například Centrální dopravní terminál usnadní každodenní mobilitu, zlepší dostupnost města a posílí jeho krajskou roli významného dopravního uzlu Vysočiny a to i v kontextu budoucí vysokorychlostní železnice. To může přilákat nové obyvatele i firmy. Horácká multifunkční aréna zase přinese moderní sportovní a kulturní zázemí, které Jihlava dlouhodobě postrádala. Může oživit centrum města, posílit cestovní ruch i městskou identitu. Vodojem Bukovno zvyšuje bezpečnost a kapacitu vodárenské infrastruktury, což je zásadní pro dlouhodobou udržitelnost a schopnost města rozrůstat se,” říká primátor Jihlavy Petr Ryška a dodává: “Navíc se domnívám, že všechny tyto projekty vytvářejí pracovní příležitosti a zvyšují atraktivitu Jihlavy pro investory, studenty i mladé rodiny. Věřím tedy, že jde celkově o velmi důležitou modernizaci města, která může přinést dlouhodobé pozitivní dopady v oblasti ekonomiky, životního prostředí i společenského života.“

„Cílem Indexu prosperity regionů je mapovat kvalitu života v jednotlivých krajích a obcích s rozšířenou působností a ukazovat pozitivní příklady z praxe, které vedou k posilování regionů. Kromě tvrdých dat ale sledujeme i aktivity, které nejsou měřitelné čísly, a přesto mají na rozvoj regionů neméně důležitý dopad,“ vysvětluje Andrea Studihradová z České spořitelny, která společně s Evropou v datech za indexem stojí. V posledních letech vzniklo jen v programu Dokážeme víc v Kraji Vysočina minimálně 15 projektů, které zlepšily život v konkrétní obci.
„Konkrétně v Loučkách u Vílance se místním podařilo společně opravit staré vinné sklepy, ve kterých skladují ovoce a další potraviny. Zároveň tu založili veřejně přístupný ovocný sad, kde vysadili ovocné stromy, vybudovali semínkovnu, lavičku, kompost, hmyzí hotel nebo nádrž na dešťovou vodu. A ve Veselém Žďáru je díky čtyřem sousedkám ještě veseleji: založily tu komunitní moštárnu a pořádají sousedské slavnosti, kde se scházejí starousedlíci s novousedlíky. Také zaznamenávají příběh každodenních dějin obce. Jde o projekty podpořené programem Dokážeme víc, který podporuje lidi, jež chtějí zvelebit své okolí. Mohou na to získat až 100 000 Kč,“ dodává Andrea Studihradová.

Všichni do měst jít nemůžou
Zažádat o grant Dokážeme víc realizovaný Českou spořitelnou ve spolupráci s Nadací Via může kdokoliv a pozitivní je, že se v regionech snaží o změnu k lepšímu čím dál více lidí. „Vznikají kulturní a vzdělávací projekty, sociální podniky, komunitní centra i malé lokální podniky. Pokud se v regionech zaměříme na odstranění bariér právě pro malé a střední podniky, změnu vzdělávání a podporu inovací, můžeme zvrátit negativní vývoj posledních desetiletí,“ komentuje stávající trend Jan Školník, podnikatel a filantrop z Broumovska. Podle něj není řešením problémů venkova to, že se všichni odstěhují do měst. „Budou ta města potom k žití? Podle mě má smysl spíše posílit kvalitu života v menších obcích a na venkově a doplnit to kvalitní infrastrukturou.“

Silnější budoucnost na náměstí
V týdnu od pondělí 26. do pátku 30. května se na jihlavském náměstí představí roadshow Silnější budoucnost, která ukáže, co všechno Češi dokázali na poli technologií, mimo jiné i formou interaktivní výstavy. Na náměstí tak vyrostou dvě obří včelí plástve, jedna coby prostor pro výstavu, druhá pro besedy a setkávání.

V úterý 27. května od 18.00 tu také proběhne debata věnovaná regionům a zapojování místních do proměn veřejných prostor s primátorem Jihlavy Petrem Ryškou a Kamilem Kavkou, regionálním scoutem Inovačního centra Olomouckého kraje a zakladatelem platforem positivCZ a positivJE.

„Silnější budoucnost neovlivňují jen technologie, byť je jejich význam obrovský, ale také lidé. Hlavně na lidech záleží, jestli bude konkrétní město nebo vesnice dobré místo k životu. Snažíme se je proto podporovat a motivovat, například grantovým programem Dokážeme víc. Aby se nebáli vystoupit ze své komfortní zóny a pustili se do něčeho, co jim dává smysl a zpříjemní život v daném místě,“ uzavírá Andrea Studihradová.