Jak pečovat o střešní krajinu města přibližují v Jihlavě

Jihlavský architektonický manuál (JAM) na něm společně s telčským Ústavem teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR pracuje už druhým rokem. Jeho smyslem je mapovat střechy a střešní konstrukce v městské památkové rezervaci a nacházet pro ně eventuálně vhodné způsoby péče a využití.

Podle koordinátora JAM Jiřího Neuberta jsou podkroví v historických domech tak trochu kontroverzní téma. „Hodně lidí v nich dnes vidí příležitost a skvělý prostor pro život, a snaží se je proto na maximum využívat. Účelem historických krovů byla ale především ochrana stavby proti povětrnosti. Jejich konstrukce měly být z venku nejen stylově přiléhavé, ale hlavně spolehlivé a dobře udržovatelné. Současná představa o správném řešení a vhodném využití se s tou historickou někdy nepříjemně rozchází,“ vysvětlil Jiří Neubert.

Díky projektu Jihlavské historické krovy se JAM mohl věnovat řadě zajímavých staveb a konstrukcí. Asi nejpřekvapivější z nich je vysoký krov domu Matky Boží 3. „Jde asi o nejstarší krov měšťanského domu v Jihlavě. Pochází z roku 1575 a je tak jen o málo mladší než krov kostela svatého Jakuba,“ rozpovídal se koordinátor JAM Jiří Neubert.

Krov podle jeho slov přežil staletí, i když to kolem něj vřelo. „Dům, který renesanční krov nese, už nemá s renesancí moc společného a většina patrných konstrukcí pochází až z mladších období. Neméně úžasné je i to, že při celkové obnově v polovině 70. let 20. století byla do krovu provedena obytná vestavba. Tehdy byl dům památkáři hodnocený přehlíživě, krov nebyl chráněn a dům dodnes není prohlášený za kulturní památku,“ dodal Neubert. Výjimečnost krovu je přitom zřejmá i z detailů, které podle Jiřího Bláhy z Akademie věd „působí skoro jako vzorník tehdejší tesařské práce.“

Další zajímavou situaci našli pracovníci JAM v ulici Benešova v domě s číslem 1. „Je to vlastně opačná situace k domu v ulici Matky Boží. Jedná se o starší vestavbu v méně hodnotné krovové konstrukci. Koncem 60. let 19. století si tu v podkroví tehdejší vlastník domu fotograf Václav Mikisch vybudoval svůj vlastní ateliér. Velká prosklená vikýřová konstrukce je dobře patrná i na nejstarších snímcích této části náměstí,“ řekl k dalšímu zajímavému místu Jiří Neubert.

Díky sondám do souvrství stropů mohli pracovníci JAM nahlédnout do obalu vestavby, kde se nad prkenným záklopem zpod krytiny sypala zemina a kousky mechu. „Mech jsem vídal ve spárách u trámových stropů, ale v podkroví jsem se s takovou izolací ještě nesetkal. Vestavba musí být opravdu stará, a i když v hlavní místnosti byla kamna, v zimě tam portrétovaným návštěvám docela určitě teplo nebylo,“ uvedl. „V současné době jde o nevyužitý prostor a než bývalý fotoateliér najde nové uplatnění, chtěli bychom celou konstrukci střechy a vestavby lépe pochopit a zasadit se o co nejlepší budoucí adaptaci,“ dodal Jiří Neubert.

K zajímavým historickým krovům, které JAM sleduje, patří také konstrukce střech na Masarykově náměstí 18, 19 a 22 nebo v Benešově 16 a Komenského 27. Zajímavé podkrovní prostory vznikají i v domech s různými úrovněmi předního a zadního traktu nebo ve střechách, do kterých se promítají převýšené střední světlíkové haly, jako třeba v Brněnské 6 nebo Komenského 19 a v mnoha dalších. Řada domů v městské památkové rezervaci má krovy poměrně mladé z druhé poloviny 20. století a velmi často jsou nepříliš valné kvality.

Podle pracovníků JAM je důležité krovy zmapovat, abychom věděli, jak s nimi dále pracovat. „Jaké konstrukce máme chránit a pečovat o ně, a naopak v jakých můžeme provádět změny, anebo je dokonce využívat k bydlení a za jakých podmínek. „Přitom nesmíme zapomínat na celek, o kterém jsem se zmiňoval na začátku. Každá střecha je součástí širokého pole střešní krajiny města, toho nejvyššího patra, které má své specifické kvality. Stačí se postavit na horní stranu Masarykova náměstí a vidíte řadu střech kolem sebe. Nejlépe si toho všimnete při výhledu oknem z vyšších pater domů, anebo z některé z přístupných věží. Musíme si krovy a střešní plochy opečovávat jako celek a hledat pro ně správná řešení vnímaná v širším kontextu,“ dodal Jiří Neubert.

I v minulosti se v podkroví dělaly menší vestavby, pokojíčky služebných, prádelny nebo malé komůrky, to nebylo až tak neobvyklé, ale vždy zůstávala velká část půdního prostoru volná a přístupná. „Využití podkroví není sprosté slovo, má ale svá specifika a musí být řešeno citlivě ke všem dotčeným konstrukcím a při navrhovaní je také třeba myslet i na budoucí údržbu konstrukce střechy,“ podotkl.

Pokud vás historické krovy v Jihlavě zajímají, nenechte si ujít 10. dubna přednášku ve Stříbrném domě na téma Jihlavské renesanční krovy a 12. dubna exkurzi do vybraných domů, například i do zmíněných dvou v ulicích Matky Boží a Benešova.

Podrobnosti o obou akcích najdete na jam.jihlava.cz nebo na dojihlavy.cz.