Geolokační hra Tajemství pána křišťálu přibližuje tajemství dávných milovských sklářů na Žďársku

Tajemství pána křišťálu je název geolokační hry, kterou k 190. výročí vzniku kdysi vyhlášené sklárny v Českých Milovech připravila tamní Galerie na Milovské huti. Ta se nachází ve Skelmistrovském domě, citlivě zrekonstruovaného do podoby sídla huťmistra, kterým kdysi býval.

V srdci Žďárských vrchů ožívá tajemný příběh sklářského mistra a historie dávno zaniklé osady. Pomocí mobilního telefonu malí i velcí hráči projdou nenáročnou asi 800 metrů dlouhou trasou a na celkem osmi zastávkách s hádankami a úkoly se dozví mnohé zajímavosti. Začátek trasy je na rozcestí u řeky Svratky a pokračuje bývalou osadou ke Skelmistrovskému domu.
„Jde o edukační hru a průvodcem v ní je sklářský mistr Josef Konrát a jeho žena Marie. Kdo projde všech osm zastávek, dozví se, jak se v těchto místech v 19. století vyrábělo sklo, jak se distribuovalo a řadu dalších informací s výrobou skla a i se skláři spojených, získá diplom a také slevu na vstupném do galerie ve výši dvacet procent,“ přiblížila Lucie Masopustová z Galerie na Milovské huti.
Hra se pilotně testovala v průběhu prázdnin, nyní se jedná o ostrou verzi.

„Snažili jsme se vychytat všechny nedostatky, aby byla hra uživatelsky co nejpříjemnější, a doufáme, že se nám to povedlo,“ doplnila Lucie Masopustová. Hru si je možné zdarma spustit prostřednictvím odkazu https://go.aharta.com/g/T8SvXB2hN6/1 a vydat se na cestu za sklářskou minulostí Českých Milov. V průběhu nadcházejících podzimních prázdnin mohou lidé využít rozšířenou otvírací dobu galerie ve Skelmistrovském domě od pátku 24. do úterý 28. října, vždy od jedenácti hodin do půl čtvrté odpoledne.

Osada se sklárnou byly založeny v roce 1835, impulsem k vybudování huti se stal nadbytek dřeva po polomech v okolních lesích. Dřevem se vytápěla sklárna, u jejíhož vzniku stáli odborníci v podobě proslulých bratrů Josepha a Carla Conrathových z Kamenického Šenova. Ty pak následovali zruční skláři ze Saska a severních Čech, již společně s místními skláři svůj um rozvinuli k řemeslné dokonalosti. A právě té si nejvíce cenili odběratelé na tuzemských i zahraničních trzích, kupříkladu i v Asii nebo Americe. Období prosperity trvalo necelých šest desetiletí. Konec zapříčinil nedostatek dřeva v kombinaci se vzdáleností od v té době expandující železnice, tudíž milovští skláři nemohli konkurovat hutím v severních Čechách, které navíc k vytápění využívaly uhlí. V roce 1892 tak došlo k dražbě zařízení sklárny i nemovitostí. Většina sklářů odešla jinam a domy, které se neprodaly, čekala demolice. Stát zůstalo jen obydlí skelmistra a několik dalších domků, které si odkoupili místní lidé. Dnes v osadě stojí jen pár domků upravených k rekreaci a zrekonstruovaný Skelmistrovský dům s galerií skla zahrnující unikátní sbírku s více než tisícovkou exponátů českého skla od 17. století do současnosti. Prohlídku ojedinělé galerie s využitím umělé inteligence si je třeba předem objednat a její součástí je i téměř dvouhodinový dokument Skleněné tajemství Vysočiny.