Čtyři desetiletí strávená pod zemí: Evžen Zámek přiblížil svět jeskyňářů
V Kavárně Muzeum Jihlava se jako součást pravidelného cyklu přednášek uskutečnilo setkání s dlouholetým jeskyňářem Evženem Zámkem, nazvané 40 let jeskyňářem. Návštěvníci se během večera seznámili nejen s historií a současností speleologických objevů, ale také s výbavou, kterou jeskyňáři používají, a s praktickými aspekty práce pod zemí.
Evžen Zámek přišel před posluchače v plné jeskyňářské výstroji a postupně představoval jednotlivé součásti vybavení – přilbu, sedací úvazek, slaňovací brzdu, skoby, ochranný overal i holínky. „Hlavní požadavek na materiál je, aby byl otěruodolný. Stěny jeskyní bývají drsné, takže oblečení musí hodně vydržet,“ vysvětlil. Připomněl také, že teplota v jeskyních odpovídá průměrné teplotě na povrchu, což činí jejich prostředí poměrně stálým.
Součástí programu bylo i promítání krátkého filmu k Mezinárodnímu roku jeskyní a krasu 2021, který upozorňoval na význam jeskyní pro světové zásoby pitné vody. „Spousta zásob pitné vody na světě je právě v jeskyních. Problém je, že ty ji nečistí. Fungují spíš jako potrubí,“ uvedl Zámek. Jako tip na výlet v Moravském krasu, kde jako jeskyňář působí, doporučil Josefovské údolí, Byčí skálu, lom Seč, Rudici či Křtiny se Santiniho chrámem. Právě v Moravském krasu se také nachází nejdelší jeskynní systém v Česku. Jmenuje se Amatérská jeskyně a obsahuje 52 kilometrů chodeb.
Přednášející dále představil činnost České speleologické společnosti, která sdružuje jeskyňáře a vydává časopis Speleo. Každoročně pořádá akci Speleofórum, na níž se prezentují nové objevy, oceňuje článek roku nebo vyhlašují nejzajímavější nálezy z Česka i ze světa. „Čeští jeskyňáři jsou aktivní nad poměry velikosti naší země,“ poznamenal Zámek. Češi se účastní výzkumů mimo jiné v Mexiku, Číně, Rumunsku, Chorvatsku či Venezuele.
Zazněla také zmínka o jeskynní záchranné službě, která je součástí Integrovaného záchranného systému a tvoří ji zhruba padesát nejzdatnějších lidí. „První pomoc spočívá hlavně ve stabilizaci zraněného a zajištění tepelné pohody, než se lékaři podaří k němu dostat a vytáhne se ven z jeskyně. Nosítka se do úzkých prostor často ani nevejdou,“ vysvětlil. Připomněl i jednu z největších záchranných akcí v Moravském krasu z roku 2004 na Holštejně, při níž se odčerpávala voda z jeskyně, aby se jeskyňáři dostali ze zatopené jeskyně ven.
Zámek během večera přiblížil i všestrannost své práce – jeskyňáři podle něj musí ovládat práci se dřevem, železem, elektřinou i kamerou nebo zvládat odebírat vzorky z nálezů. „Normální je nejeskyňařit,“ poznamenal s úsměvem oblíbenou průpovídku jeho kolegy. V závěru věnoval prostor otázkám publika, které se zajímalo například o názor na zpřístupňování jeskyní veřejnosti, o bezpečnost při výzkumech nebo o způsoby, jak jeskyňáři pomáhají uchovávat přirozený stav podzemních prostor.
Muzeum Vysočiny Jihlava pořádá podobné vzdělávací akce pravidelně. V příjemném prostředí Malovaného sálu za kavárnou se střídají odborníci z nejrůznějších oborů – od přírodních věd přes historii až po umění. Návštěvníci se tak mohou těšit na další zajímavé přednášky, které propojují poznání s neformální atmosférou.
