Historie hrobky rodu Pallavicini u Jemnice
Středeční podvečer 4. června nabídne posluchačům Rodinného stříbra, přednáškového cyklu Národního památkového ústavu v Telči, bonusovou přednášku. O historii hrobky rodu Pallavicini u Jemnice pohovoří restaurátor Zdeněk Kovářík, který se podílí na obnově této cenné a v regionu ojedinělé kulturní památky.
Akcí se telčské pracoviště připojuje k mediálnímu tématu Národního památkového ústavu Rok italské šlechty, neboť transnacionální rodina Pallaviciniů, vlastnících v letech 1841 až 1945 jemnické panství, měla hluboké italské kořeny. Přednáška se koná v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči a začíná v 17.17.
Hrobka, která reprezentuje pozdní historismus vycházející z vídeňského prostředí a která vyzařuje čisté neoklasicistní formy oproštěné od přebytečných dekorací, je v kontextu Vysočiny atypickou stavbou. Byla postavena na počátku 20. století podle návrhu vídeňského architekta Otto Hofera. K projektu rodinného mauzolea byli přizváni významní vídeňští architekti a stavitelé a jeho uměleckou výzdobou vysoké úrovně byli pověřeni výjimeční umělci. Na druzích a kvalitě materiálů se nešetřilo. Snad proto, že impulsem ke stavbě mauzolea byla tragická smrt mladého markraběte Karla Pallaviciniho v roce 1900, v té době vyslance v Anglii. V každé (nejen) šlechtické rodině je smrt potomka prožívána s hlubokou bolestí, která se v tomto případě vepsala do podoby místa rodinné piety.
Ani výběr místa pro stavbu rodinné hrobky nebyl náhodný. Areál se nachází asi dva kilometry severně za městem uprostřed polí na mírné vyvýšenině nad údolím, kudy protéká řeka Želetavka. Estetiku genia loci podtrhuje vedle samotné stavby i parkově upravená a ohrazená čtvercová plocha o velikosti přibližně půl hektaru. Odlehlost místa si však vybrala také svou daň v podobě opakovaných vandalských nájezdů, kterých nezůstaly ušetřeny ani unikátní mramorové sarkofágy s ostatky členů markraběcí rodiny.
Nejen vlivem vandalismu, ale také působením zdejších klimatických podmínek, absencí základní údržby a dlouhodobým zatékáním střešní konstrukcí se stavba ocitla v havarijním stavu a na seznamu nejvíce ohrožených památek v Kraji Vysočina. Ale od roku 2020, kdy byly zahájeny práce na komplexní obnově pláště i interiéru včetně rozsáhlých restaurátorských prací, se hrobce postupně vrací lesk a její důstojnost. Přednáška se však bude soustředit na vznik hrobky, její historii a vztah k rodině Pallavicini. Lze ji považovat za entrée ke komentované prohlídce mauzolea, organizované městem Jemnice a pořádané během Dnů evropského dědictví v měsíci září.
