Výstava Tamary Horákové Portréty Vysočiny v havlíčkobrodském muzeu

Od čtvrtku 18. června bude v Galerii a muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod k vidění výstava nazvaná , zájemci si mohou expozici v Havlíčkově domě prohlédnout až do 28. září.

Tamara Horáková (Maurer) se narodila v roce 1947 v Havlíčkově Brodě. Dětství strávila na zámku v Novém Studenci, který dnes opět obývá, a v Hostačově u Golčova Jeníkova. Vystudovala střední odbornou školu výtvarného umění v Praze a Akademii výtvarných umění ve Vídni. Vystavuje v České republice (Galerie Na Bidýlku, Vila Tugendhat, Moravská galerie) i v zahraničí (často jako umělecká dvojice s manželem Ewaldem Maurerem). Ve své tvorbě pracuje jak s konceptuálními principy v malbě, tak s gestickým vyjádřením.

Výstava Portréty Vysočiny představí Tamaru Horákovou v jejím rodném městě poprvé. Tvorba autorky je ale natolik různorodá, že obsáhnout všechny její polohy by bylo obtížné. Rozhodli jsme se proto zaměřit se především na výběr ze specifických „portrétů“ složených z výseků z katastrálních map. Kolekci obrazů s názvem Area popisuje malířka jako odosobněné precizní malby provedené čistými odstíny kvalitních olejových maleb, jakýsi volný prostor pro divákovo oko i mysl. Geometrické barevné tvary vycházejí z parcel v okolí Nového Studence i Havlíčkova Brodu; někdy připomínají barevnost konkrétního místa (specifická zeleň louky, zlaté pole…), někdy jsou výsledkem autorčiny výtvarné intuice. Strohý tvar jasně vymezující hranice území však nerespektuje plynoucí remízky, potoky, předěly polí a lesů. Pak je na nás, zda se necháme vést zářivou barvou obrazu a vydáme se na procházku do reálného prostoru krajiny či si budeme toulky přírodou alespoň představovat. Výstava v muzeu se drží názvu další zastoupené série obrazů, které Horáková sama volně nazývá Portréty Vysočiny. S výběrem tvarů z map zachází malířka intuitivně, skládá je do kompozic odpovídajících často tvářím, dokonce i autoportrétu. Pracuje s odkazy na renesanční malíře, ale i na filmová díla jako je Furiosa: Sága Šíleného Maxe (obraz Vysočina Furiosa). Do obrazů Caput mortuum I a II vložila téma agrese a války, v obraze AI / Noctua se vyrovnává s vlivem umělé inteligence na tvůrčí proces.