Stará radnice se po rekonstrukci otevře veřejnosti jako Návštěvnické centrum cisterciácké krajiny

Historická Stará radnice na náměstí Republiky získá po rozsáhlé rekonstrukci novou náplň. Ve středu 28. října se slavnostně otevře veřejnosti a její součástí bude také nové Návštěvnické centrum cisterciácké krajiny. To návštěvníkům přiblíží, jak cisterciáci po staletí ovlivňovali podobu krajiny Žďárska.

Stará radnice patří k výrazným historickým stavbám Žďáru nad Sázavou. Její historie sahá až na přelom 16. a 17. století a přes řadu pozdějších úprav si dodnes zachovala historický charakter. Studii rekonstrukce interiéru zpracoval architekt Petr Baletka. Návrh respektuje historickou podobu budovy a současně jí dává moderní, funkční a reprezentativní charakter. Cílem bylo propojit jednotlivé části Staré radnice do přehledného a přirozeně fungujícího celku, který nabídne prostor pro turistiku, kulturu, umění i slavnostní události. Interiér kombinuje historické klenby s moderními a autentickými materiály, jako jsou beton, masivní dřevo, sklo a ocel.

Významnou změnou je také úplná bezbariérovost budovy. Nová rampa, výtah a úpravy podlah umožní pohodlný pohyb návštěvníkům s omezenou schopností pohybu i rodičům s kočárky. Do patra se díky výtahu dostanou také návštěvníci obřadní síně.

Hlavní novinkou bude Návštěvnické centrum cisterciácké krajiny, které vzniklo jako součást přeshraničního projektu Cisterciácké krajiny: Vyšší Brod – Zwettl – Žďár nad Sázavou (Podpořeno z projektu Interreg Rakousko–Česko ATCZ00007 CISTERCIÁCKÉ KRAJINY: Vyšší Brod – Zwettl – Žďár nad Sázavou). Jeho cílem je představit společné cisterciácké dědictví a ukázat, jak působení řádu ovlivnilo krajinu na české i rakouské straně hranice.

Cisterciácký odkaz je dodnes patrný v uspořádání krajiny, soustavě rybníků, hospodářských dvorech, cestách i místech spojených s těžbou a zpracováním surovin. Nová expozice tyto souvislosti návštěvníkům představí a zároveň se stane výchozím bodem pro poznávání cisterciácké krajiny přímo v terénu.

Na obsahové podobě centra se významně podílelo Regionální muzeum Žďár nad Sázavou. Jeho pracovníci připravili také dvě nové turistické stezky, edukační programy a metodické materiály pro pedagogy.

Kratší trasa Příběhy ukryté v krajině měří přibližně 2,5 kilometru a tvoří bezbariérový okruh kolem Bránského rybníka, hospodářského dvora Lyra, kamenného mostu a Dolního hřbitova. Na pěti zastaveních představuje různé stránky působení cisterciáků – od hospodaření s vodou přes stavitelství až po duchovní odkaz. Součástí jsou také úkoly a aktivity pro děti a programy pro školy. „Při přípravě stezek jsme mysleli také na rodiny s dětmi, aby pro ně procházka byla společným objevováním. Na každém panelu proto najdou nějaký úkol, otázku nebo drobnou aktivitu. Pro školní skupiny jsou připravené lektorované programy i metodické manuály pro pedagogy,“ říká Martina Schutová z Regionálního muzea.

Přibližně 14 kilometrů dlouhá trasa Jak se rodila cisterciácká krajina? vede po stopách nejstaršího osídlení, archeologických lokalit i hospodaření cisterciáckého kláštera. Přibližuje také místa spojená s těžbou a zpracováním železných rud, mramoru a vápence.

„Stezky pomáhají návštěvníkům dívat se na známá místa novýma očima,“ dodává Adéla Tlustošová z Baziliky Nanebevzetí Panny Marie a Farnosti II. Pracovní listy ke stezkám budou zdarma k dispozici v Turistickém informačním centru, na Zámku Žďár a v Regionálním muzeu.

Proměnou projde také Turistické informační centrum, které se do Staré radnice vrátí. Návštěvníkům nabídne informace o Žďáru a okolí, vstupenky i místní produkty a dárky.

Do budovy se vrátí také Kosinkova sbírka, soubor přibližně čtyř desítek obrazů Josefa Kosinky a dalších autorů převážně z Vysočiny. Nově pro ni vznikne stálý galerijní prostor. Stará radnice nabídne také prostor pro výstavy současných místních tvůrců a do budoucna se připravuje i prostor pro galerii skla.

Své tradiční místo si zachová také obřadní síň v horním patře. I po rekonstrukci bude sloužit svatebním obřadům, vítání občánků a dalším slavnostním příležitostem. Stará radnice tak zůstane místem nejen pro poznávání historie a kultury, ale také pro důležité okamžiky v životě obyvatel města.

„Stará radnice je jedním z míst, která si Žďáráci spojují s centrem města po celé generace. Chtěli jsme proto, aby po rekonstrukci nezůstala jen historickou kulisou, ale stala se živým místem, kam se lidé budou vracet – za kulturou, uměním, historií i informacemi o našem městě a okolí. A stejně důležité je pro nás, aby dál sloužila také osobním a rodinným okamžikům. Svatby, vítání občánků a další slavnostní události k radnici patří. Těší mě, že jsme dokázali historickou budovu citlivě modernizovat, zpřístupnit ji více lidem a současně zachovat její důstojnost i atmosféru,“ říká starosta města Martin Mrkos.

Nová kapitola Staré radnice začne ve středu 28. října. Slavnostní program na náměstí Republiky a ve Staré radnici začne ve 14.00 příjezdem cyklistů na historických kolech v dobových oděvech. Následovat budou proslovy hostů, komentované prohlídky nových prostor, koncert kapely AMaTer a zahájení výstavy „Cestou krajiny“ Klubu výtvarných umělců Horácka. V průběhu odpoledne proběhne také křest knihy Galerie bez střechy, nového průvodce uměním a vizuální kulturou Žďáru. Na hlavním pódiu v 17.50 vystoupí Jiří Stivín. Celodenní program zakončí v 19.00 videomapping věnovaný historii Staré radnice.

Rekonstrukce Staré radnice je součástí přeshraničního projektu Cisterciácké krajiny: Vyšší Brod – Zwettl – Žďár nad Sázavou. Žďár je zároveň součástí mezinárodní iniciativy Cisterscapes – Cisterciácké krajiny spojující Evropu, která propojuje 17 cisterciáckých krajin v pěti evropských zemích. V roce 2024 získala tato síť Označení Evropské dědictví (European Heritage Label).