Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Zámek Květinov: sídlo neoblíbených zaměstnavatelů i ubytovna pro kulaky

/
/
/
492 Zobrazení

Počátek 50. let. Stále přísnější diktatura proletariátu začíná znepříjemňovat život i lidem na Havlíčkobrodsku. Například z malé obce Radňov se v oné době muselo nuceně vystěhovat několik „kulackých“ rodin. Tehdejší Státní statky je však ubytovaly nedaleko – na nedávno znárodněném zámku v Květinově…

Regionální kroniky se o Květinově poprvé zmiňují už krátce po skončení husitských válek. Vesnice po staletí nebyla ničím výjimečná. Bydlely v ní maximálně desítky lidí a jejím centrem byl velký statek. Ten v roce 1810 koupil prakticky neznámý šlechtic Jan Langer ze Štambachu.

Právě on si ale v témže roce ve středu vesnice nechal postavit malý klasicistní zámek. Ten však – obdobně jako řada podobných menších sídel – v následujících letech rychle měnil majitele. Vlastnil ho například poštmistr z Moravských Budějovic Jan Leopold Kunrath nebo majitel olejárny v Úsobí Prokop Richlý.

Jeho dcera Berta si pak v roce 1865 vzala právníka Jaroslava Schmidta. Společně žili částečně právě v Květinově a částečně na zámku v nedalekých Kvaseticích. Jejich potomci si pak v dalších dekádách za své sídlo vybrali právě Kvasetice.

K oběma zmíněným zámkům patřilo také poměrně rozsáhlé panství, jehož součástí také byla většina polí v blízkosti okolních obcí (kromě Kvasetic a Květinova k panství náležela také vesnička Radňov). V okolí těchto vesnic se tak na přelomu devatenáctého a dvacátého století vytvořila poměrně nestandardní situace – většina obyvatel totiž nehospodařila na svých polích, ale na pozemcích patřících právě Schmidtům.

A tak to zůstalo prakticky až do roku 1948. Zpět ale k zámku v Květinově: šlechtická rodina jej k obytným účelům přestala definitivně užívat kolem roku 1870. V následujících desetiletích tak sloužil spíš jako kancelářské a hospodářské zázemí panství. Rodina ale zároveň moc neinvestovala do jeho rekonstrukcí. Jeho chátrání proto postupovalo tak rychle, že se v něm v roce 1925 dokonce propadly stropy. V dalších dekádách ho proto nebylo jak využít.

Únor uvítali

Rodina Schmidtova nebyla u svých poddaných (či zaměstnanců) příliš oblíbená – všichni by radši hospodařili na svém, obyvatelé Květinova i Kvasetic tak poměrně pozitivně přijali únorové události v roce 1948. Bývalí šlechticové (poslední majitel panství Jaroslav Schmidt byl kvůli odbojové činnosti mezi lety 1940 a 1945 v nacistickém vězení) o majetek přišli už 28. února 1948.

Zabrané pozemky začaly spravovat tehdejší Státní statky, které taky zajistily rekonstrukci zámku v Květinově – ten začal sloužit jako ubytovna pro méně majetné zemědělce.

Kolektivizaci však přece jen všichni sedláci z okolí nepřijali s nadšením. Především v nedaleké vesničce Radňov, kde tehdy žilo necelých 150 lidí, působilo několik relativně bohatých zemědělců, kteří se do odevzdávání svých polí a zvířat zemědělským družstvům moc nehrnuli.

Místní buňky komunistické strany je však na počátku 50. let rychle zpracovaly. Usedlosti jim zabavily a z Radňova je vysídlily. Ne však do pohraničí nebo do okolí ostravských dolů, jak bývalo zvykem, ale na zámek – konkrétně na zámek do Květinova. Tamní obyvatelé „kulaky“ přijali dobře. Většina rodin bývalých přistěhovalců z Radňova v Květinově bydlí dodnes.

Poté, co si většina květinovských zemědělců v padesátých a šedesátých letech postavila vlastní domy, ztratilo provozování ubytovny na zámku význam. Budova rychle chátrala, a to i po sametové revoluci, kdy se vrátila do soukromých rukou. Změnilo se to až nedávno, kdy majitel zámek částečně opravil. Konkrétní využití pro něj ale zatím nemá.

Bývalé šlechtické sídlo se nachází přímo uprostřed Květinova. Případní zájemci se můžou dostat až přímo k němu. Interiéry zámku ale přístupné nejsou. Do vesnice lze dojet autem po silnici 34 nebo dojít pěšky po zelené turistické značce z Okrouhlice nebo po modré z Havlíčkova Brodu nebo z Úsobí.

  • Facebook
  • Twitter