Vysočina opředená tajemstvím. Kam se o prázdninách vydat za pověstmi?
Pokud neradi bezcílně bloumáte krajem a raději se vydáváte po stopách zajímavých příběhů, nemusíte jezdit daleko. Vysočina má totiž rozhodně co vyprávět.
Jedním z nejtajemnějších míst je bezesporu jihlavské podzemí, které je po tom znojemském druhým nejrozsáhlejším podzemním komplexem v Česku. Chodby a tunely dlouhé 25 kilometrů se táhnou prakticky pod celou Jihlavou a část z nich je dodnes přístupná veřejnosti na několika vybraných okruzích. K samotnému podzemí se váže hned několik záhad. Příznivci duchařských historek možná budou mít štěstí a při své návštěvě spatří černý stín s tenkým krkem a zvednutou paží, který se prý chodbami plíží už dlouhá léta. Kromě něj také koluje pověst o nebohé jeptišce zazděné ve výklenku tunelu pod jihlavským nádražím.
Pokud se vy nebo vaše děti rádi bojíte, určitě nevynechejte ani Muzeum strašidel v Pelhřimově. Za symbolické vstupné se můžete podívat na vystavené repliky nadpřirozených bytostí, které se podle pověstí, očitých svědectví a dochovaných sborníků v okolí Pelhřimova vyskytovaly a stále vyskytují. Kromě hejkalů a bludiček na návštěvníky čeká třeba i bludný kořen nebo plivník.
Na Vysočině se pak můžete na několika místech vydat i po stopách čertů. Například přírodní památku Čertův kámen na vrcholu Tisůvka má totiž podle pověstí na svědomí právě sám ďábel. Když se v nedalekém Světnově chystali místní obyvatelé postavit kostel, veškeré jejich úsilí přes noc pokaždé záhadně zmizelo. Vesničané totiž nebyli zbožní a po práci zapomněli poprosit o požehnání kostela, proto jim všechny kameny odnesl čert a upustil je nad Tisůvkou. Obě poloviny rozštípeného balvanu dodnes spojuje zrádný můstek vedoucí nad špičkami stromů a nebezpečnými prohlubněmi.
O další upomínku na pekelníky se údajně postaral čert ve vesnici Smrčná. Kousek od mlýna ležel obrovský balvan, který páchal velké škody a mlynář se údajně zařekl, že by za jeho odstranění obětoval všechno. A tak se upsal čertu, který výměnou za duši slíbil, že balvan odvalí za kopec do klekání. Čertovi to šlo ale ztěžka a ve chvíli, kdy už byl za kopcem, se ozval z nedaleké vesnice zvon a čert se na místě propadl do země. Ještě dnes jsou prý na vrcholku kamene, pod nímž je údajně vchod do pekla, patrné otisky jeho rohů. Jinou záhadu pak mají čerti na svědomí jihovýchodně od Větrného Jeníkova na Zálesí, kde si na kopci Peklo postavili jako svou základnu rovnou celý hrad. Měli na to však jen jednu noc, a tu jim nakonec svým kokrháním předčasně ukrátil kohout jedné z kolemjdoucích trhovkyň. Na pekelném kopci proto zůstal na památku jen kámen s vyraženým otiskem kopyta.
Konečně ani v Havlíčkově Brodě nemají místní památky o zajímavou historii nouzi. Kromě té nejznámější o zrádném Hnátovi, který málem nechal vyplenit své město jihlavskými vojáky a jehož kosti dodnes visí na radnici, se jedna váže i k tamní kašně. Ta dostala své jméno po nepoctivém pekaři Koudelovi. Koudela své pečivo často šidil a prodával menší kousky za plnou cenu, radní proto Koudelu brzy odsoudili k trestu utopením. Potupné smrti se nakonec pekař vyhnul slibem, že za nepoctivě naškudlené úspory nechá na náměstí postavit kašnu.
U kostela sv. Vojtěcha zase můžete pátrat po tajemném stříbrném řetězu, na který se kdysi místní obyvatelé složili z vděku, že se jejich městu obloukem vyhnul mor. Řetěz natažený mezi sochami u morového sloupu však posléze na ochranu před nepřátelskými vojsky zakopali u kostela a už ho nikdy neviděli. Společně s ním se vytratil i léčivý pramen, který má podle pověsti znova vyvěrat, až se stříbrný řetěz najde a opět natáhne u morového sloupu.
Foto: Jaroslav Loskot
